Město Vsetín plánuje rozsáhlou revitalizaci sídliště Rybníky. Aktuální podoba návrhu má bohužel nedostatky v tom, jak chce řešit cyklodopravu a také v oblasti adaptace na změny klimatu. Na obě oblasti má přitom město Vsetín schválené strategické dokumenty, které by mělo při projektování dodržovat.
Plán revitalizace Rybníků byl několikrát projednáván s místními, podrobné informace ale o celém záměru budeme na webu města hledat marně. Do připomínkování se tak nemohli plnohodnotně zapojit ti, kteří se nemohli zúčastnit osobního projednávání, nebo ti, kteří na Rybníkách nebydlí, ale revitalizace se jich přesto týká. Jedná se například ty, kdo dojíždí do zdejších škol, do skautu, Alceda nebo RMC Sluníčko.
Nemáme ambici komentovat všechny oblasti revitalizace – zejména oblast vnitrobloků se týká zejména lidí kteří zde bydlí a ti se mají vyjádřit. V oblasti cyklodopravy a adaptace na změnu klimatu ale vidíme zásadní nedostatky. U pěší a cyklodpravy se jedná o snahu pustit auta i na ulici U Trati, od křižovatky s ulicí Štěpánskou. Tohle by přístup do sídliště od centra města udělalo pro pěší a cyklisty mnohem více nebezpečný – aktuálně na tuto úzkou ulici motorová vozidla nemohou. Nedostatečně je v návrhu vyřešeno i obousměrné projíždění cyklistů v jednosměrkách. V současné době tyto jednosměrky obousměrně průjezdné nejsou a vytváří to konfliktní situace.
Druhý oblast, kterou považujeme za nedostatečnou, je řešení dopadů změn klimatu. Projekt neobsahuje žádné vodní prvky na hřištích nebo v zeleni, pouze jednu fontánu u obchodu Jednoty. Stejně tak se domníváme, že je navrženo ke kácení příliš mnoho stromů. Platná adaptační strategie pro změny klimatu přitom jasně říká, že je potřeba zachovávat co nejvíce vzrostlé zeleně a také umisťovat vodní prvky – jako jsou pítka nebo malé vodní nádrže – na veřejné prostory nebo u dětských hřišť.
Celý text připomínek je níže:
Oblast A: Nevhodné řešení cyklodopravy a některé další dopravní problémy
Dokumentace neřeší cyklodopravu, sama to ve své textové části přiznává: “Pro cyklistickou dopravu není navrženo žádné opatření. Předpokládá se vedení cyklistů v jízdních pruzích. V jednosměrných ulicích předpokládáme osazení dodatkových tabulí umožňujících provoz v protisměru.”
To je v rozporu s normou ČSN 73 6110 a TP 179 (Navrhování komunikací pro cyklisty):
- v kap. 8.1.2: Příčné uspořádání prostoru místní komunikace musí odpovídat jeho funkci v obci, funkční skupině a požadované výkonnosti (…). Příčné uspořádání prostoru místní komunikace při rekonstrukcích v omezeném prostoru musí vytvořit příznivé podmínky jednotlivým účastníkům provozu v tomto pořadí důležitosti: chodci, veřejná doprava, cyklisté, motorová vozidla. (…).
- V bodě 10.4.1.2: Návrh cyklistické infrastruktury je nedílnou součástí řešení dopravní soustavy obce a má být především plánováním nabídky pro rozvoj této dopravy. Pro cyklistickou dopravu má být v obci vytvořena ucelená síť, která umožní plošnou dopravní obsluhu a kvalitní spojení potenciálních zdrojů a cílů, včetně širších regionálních vazeb.
- TP 179 považují zřizování cykloobousměrek v zóně 30 za standardní řešení: 6.4.1 (…) V rámci zklidněných zón (pěší, obytné a cyklistické zóny a zóny 30) má být obousměrný provoz jízdních kol zajištěn automaticky a nerealizován případně pouze tehdy, pokud to v odůvodněných případech není možné nebo vhodné.
- V bodě 4.1.1 “Účelem projektování místních komunikací je zajištění co největší bezpečnosti všech účastníků dopravy v obcích, zejména chodců a cyklistů a vytvoření takových podmínek, aby prostor místní komunikace funkčních skupin B, C, D plnil v obci ve vzájemné rovnováze jak funkci dopravní, tak obslužnou a přiměřeně i pobytovou a společenskou v závislosti na významu té které komunikace a v závislosti na prostoru obce, kterým komunikace prochází. “
Domníváme se, že navržené řešení tyto části normy, resp. technických podmínek nesplňuje, naopak z projektu je zjevná preference individuální automobilové dopravy.
Veřejný zájem na řešení cyklistické dopravy, včetně zavedení cykloobousměrek, vyplývá ze zásady obecné podpory cyklistické dopravy, která je formulována v řadě strategických dokumentů na úrovních od evropské po městskou. Tyto dokumenty je třeba respektovat, protože to určuje norma:
- 4.1.7 Projektování místních komunikací nebo jejich jednotlivých úseků musí být koordinováno s plánovanou urbanizací území a musí zajistit vazbu na navazující síť pozemních komunikací. Návrh má vycházet ze zásad dopravní politiky státu, kraje, obce (města) a územního plánu.
Konkrétně je takový přístup v rozporu s těmito platnými koncepčními dokumenty:
- “Dopravní politika ČR pro období 2020–2070” v bodě 1.3.1.15: Zlepšovat podmínky pro pravidelné dojíždění do zaměstnání a škol, a to i jako součást firemních a školních plánů mobility. a 1.3.4.53: Urychlit postupné budování infrastruktury cyklistické dopravy včetně dobíjecích bodů s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenosti.
- “Koncepce aktivní a městské mobility 2021–2030”, schválená usnesením vlády č. 26 z 11. ledna 2021. Cíl 2.1.2.3: Zvýšení významu aktivní mobility – cykloobousměrky tomuto cíli napomáhají. V kap. 2.3.2 (Úprava dopravního značení v souvislosti s aktivní mobilitou) jsou např. cykloobousměrky jmenovány jako oblast k řešení. Závěrem kapitoly se uvádí: „Několik z těchto témat se již podařilo zapracovat do legislativy, ale jak ukázala praxe, tak ani s těmito novými úpravami se zatím příliš nepracuje. Na vině mohou být nedostatečná osvěta, či v případě cyklistické zóny nedostatečně řešená legislativní úprava. Nejčastějším důvodem však jsou stále určité předsudky k realizaci cyklistických opatření v celkovém kontextu řešení městské mobility. Na druhé straně se podařilo dokončit TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty, které spolu s navazujícími semináři vytváří podmínky pro osvětu v dané problematice.“
- “Plán udržitelné městské mobility města Vsetín”. Ten obsahuje v kapitole věnované cyklodopravě tyto zásady:
- V souladu s principy udržitelné mobility je třeba místní komunikace koncipovat tak, aby na nich byly preferovány udržitelné módy dopravy (pěší, veřejná doprava, cyklistická doprava a) musí zajistit dostatečnou ochranu pro slabší a zranitelnější uživatele, a to zejména před silnějšími a potenciálně nebezpečnějšími uživateli. Jedině tak může motivovat k šetrnějšímu a ohleduplnějšímu chování a celkovému zvýšení bezpečnosti všech uživatelů místních komunikací.
- Tvorba konceptu cyklistické dopravy – cyklodopravu vždy řešit koncepčně
- Umožnit průjezd cyklistům v jednosměrných komunikacích
- Oddělovat pásy pro cyklisty od motorové dopravy
- Umisťovat pásy pro cyklisty na úroveň chodníku
- Nevhodné je oddalování od přirozené přímé linie přecházení nebo cyklistického průjezdu
- Konkrétní návrhy viz Opatření C21: Vodorovné značení na sídlišti Rybníky (zejména ulice Družstevní)
Konkrétně požadujeme:
1) Automatické zřízení cykloobousměrek ve všech jednosměrných ulicích v řešeném území, zavedení tohoto dopravního značení do dokumentace a zhodnocení, která místa mohou v takovém případě být potenciálně konfliktní. U těchto míst navrhnout takové úpravy dopravního řešení, aby bylo možné cykloobousměrky realizovat plošně.
V textové části dokumentace zmíněné osazení jednosměrných ulic doplňkovými tabulkami umožňujících provoz v protisměru není reflektováno v grafické části, přestože jiné návrhy na úpravy dopravního značení v ní uvedeny jsou. Z toho důvodu je možné se domnívat, že bez explicitního uvedení těchto úprav nebude při rekonstrukci komunikací na tuto skutečnost brán zřetel. V neposlední řadě by v některých konkrétních místech bylo potřeba upravit dopravní řešení, včetně případného směrování jednotlivých cyklistických pruhů oproti původnímu stavu. Jedná se zejména o prostory křižovatek vzhledem k rozhledovým poměrům. Tyto změny dopravních řešení mohou mít vliv na umístění parkovacích míst, přechodů pro chodce, nájezdů na chodníky nebo dalších prvků infrastruktury a projekt by s nimi již měl počítat ve fází územního řízení. V neposlední řadě by bylo vhodné v některých ulicích zvážit změnu zavedeného režimu parkování, zejména přesun parkování na druhou stranu ulice, protože se jedná o bezpečnější řešení. V některých křižovatkách bude potřeba umístit doplňkové značky pro protisměrný cykloprovoz, upozorňující na nutnost dát přednost v jízdě.
Homogenita dopravního režimu (kdy všechny komunikace jsou pro jízdu na kole obousměrné) je jednoznačným přínosem jak z hlediska srozumitelnosti dopravního značení pro všechny účastníky provozu, tak z hlediska komfortu cyklistické dopravy, kdy je podstatné, že cyklista nemusí objízdné trasy vůbec řešit. Z obsáhlé rešerše fungování cykloobousměrek v Belgii (https://prahounakole.cz/2018/07/cykloobousmerkovy-fact-sheet-cesky-preklad) se ukazuje, že plošná cykloobousměrnost bez výjimek je pro porozumění dopravní situace vhodnější. Je-li obousměrnost ulic pro cyklisty zřízena plošně, situace je předvídatelnější, srozumitelnější a bezpečnější pro všechny uživatele. Pro cyklisty není podstatné, kterou ulici použijí. Řidiči pak rychle pochopí princip a stanou se pozornějšími vůči přítomnosti cyklistů ve všech ulicích a křižovatkách.
Plošná prostupnost pro cyklistickou dopravu je nepřímým přínosem i pro pěší, protože cyklisté, kteří mají legální možnost protisměrné jízdy ve vozovce, mají menší tendenci jezdit po chodníku.
Vzhledem k charakteru ulic a nízké intenzitě dopravy by bez větších úprav mělo být možné zřídit obousměrný provoz pro cyklisty v ulicích:
– Příčná (zvážit přesunutí parkování na druhou stranu),
– Na Rovině (zvážit přesunutí parkování na druhou stranu)
– Na Rybníkách (zvážit přesunutí parkování na druhou stranu)
– Pod Žamboškou (úsek mezi Úřadem práce a křižovatkou s ulicí Záviše Kalandry bez úprav, úsek k ulici Korejská s přesunem parkování na druhou stranu, úsek k ulici Benátky sjednotit parkování)
– Na Hrázi (doporučení vyznačit pruh)
– Záviše Kalandry (bez nutnosti úprav)
– Těšíkov (bez nutnosti úprav, zvážit rozhledové poměry na křižovatce s ulicí Družstevní)
– Konečná (bez nutnosti úprav, zvážit rozhledové poměry na křižovatce s ulicí Družstevní)
Řešení ulic Družstevní a U Trati v následujících bodech.
2) Komplexní vyřešení oddělené cyklodopravy v protisměru na ulicích U Trati a Družstevní a nezprůjezdnění ulice U Trati ve směru od Štěpánské pro motorovou dopravu.
Norma ČSN 73 6110 ve svém bodě 4.1.9 říká: Při návrhu místní komunikace se vychází z její dopravní funkce a z výhledových intenzit dopravních proudů dotčené komunikace a všech křižujících komunikací. Návrhy v projektu nicméně nerespektují výhledové intenzity dopravních proudů, které budou vyvolány jinými záměry v území, které bezprostředně navazuje. Konkrétně, vzhledem k rekonstrukci železniční stanice Vsetín bude zrušen přejezd pro pěší a cyklisty na Štěpánské ulici a veškerá intenzita pěší a cyklodopravy ve směru do centra města bude svedena na nově budovanou komunikaci pod nadjezdem, kde následně pěší a cyklisté překonají železniční trať podchodem. Pro část cyklistů a chodců bude tímto řešením cesta například ve směru na ulici Mosteckou delší, nicméně vzhledem k absenci cyklonájezdu u stávajícího podchodu mezi Rybníky a Trávníky to bude jediná možná cesta. Dá se očekávat, že intenzita jak pěší, tak cyklodopravy v tomto proudu vzroste.
Tato trasa je důležitá nejen pro obyvatele sídliště Rybníky, ale i pro obyvatele ostatních částí města. Blízko ulice U Trati a Družstevní se nachází například Středisko volného času Alcedo, Rodinné a mateřské centrum, Skautské středisko a také Střední odborné učiliště. To jsou všechno cíle, které jsou určeny převážně pro děti a mládež, která patří ke zranitelným účastníkům silničního provozu a stím, že využívají častěji jízdní kola jako dopravní prostředek. Příslušné normy a dopravní strategie explicitně ukládají zranitelné skupiny chránit, jak bylo uvedeno výše.
Na nově budované komunikaci od Křivačkárny navíc bude svedena i část automobilového provozu od nově budovaného obytného komplexu v zanádražním prostoru. Není v zájmu bezpečnosti provozu umožnit těmto vozidlům přímý průjezd ulicí U Trati směrem k ulicí Družstevní, protože poptávka po tomto průjezdu vybudováním nové ulice od prostoru Křivačkárny značně stoupne oproti současnému stavu. Ulice U Trati by v takovém případě znamenala velmi nebezpečný bod, ve kterém by se na relativně malém prostoru střetávala automobilová, pěší i cyklodprava.
Požadujeme tedy zachování zákazu vjezdu motorových vozidel do ulice U Trati ve směru od ulice Štěpánské. Navrhovaný pobytový park na ulici Štěpánská a jeho rekreační funkce je také v konfliktu se zprovozněním blízkého úseku ulice U trati pro motorová vozidla. Projektová dokumentace navíc zjevně nepočítá s rozšířením této komunikace ani vybudování chodníku nebo cyklopruhů, což by provoz pěších a cyklistů ještě více zkomplikovalo.
Zachování zákazu vjezdu motorových vozidel umožní bez problému zachovat obousměrný provoz pro cyklisty ve směru od ulice Štěpánské k ulici U Trati. Pro zvýšení bezpečnosti ve vztahu mezi chodci a cyklisty by tento úsek měl být vybaven oddělenými pruhy pro chodce a cyklisty, ideálně s odlišnou barvou povrchu pro lepší orientaci.
Další část ulice U trati, od křižovatky s ulicí Příčná po křižovatku s ulicí Na rybníkách, je již zprovozněna pro motorová vozidla. To by mělo být zachováno, ale měl by být umožněn obousměrný provoz cyklistů. Vzhledem k tomu, že se jedná o místo s velkou intenzitou jak cyklistické, tak pěší dopravy, je zde opět vhodné jednotlivé mody dostatečně oddělit, a pokud to bude nutné pro zachování parkovacích míst, tak komunikaci příslušně rozšířit, dostatečný prostor zde na to je.
Mezi ulicí Na Rybníkách a Záviše Kalandry je také dostatek prostoru, zde ani není třeba parkování převádět na druhou stranu.
Dále je potřeba vyřešit protisměrný provoz cyklistů na začátku ulice Družstevní. Zde se od budovy Alcedo k budově SMS elektro nabízí využití levé části silnice nově se zákazem parkování, případně rekonstrukce příslušného chodníku a využití travnatého pásu až k plotu areálu Alceda, kde není nutné kácet žádné stromy. Následně by bylo možné situaci před domem 1569 vyřešit převedením parkování na opačnou stranu. Zbytek ulice Družstevní (od křižovatky s ulicí Na Hrázi až na konec) by bylo možné jednoduše vyřešit vyznačeným protisměrným pruhem vedle příčných parkovacích míst, jejichž zavedení zprůjezdní celkový profil ulice.
U jednotlivých křížení by bylo potřeba vyřešit rozhledové poměry a příslušné dopravní značky určující přednost v jízdě. U Štěpánské ulice pak je třeba vyřešit přesné napojení nájezdu na nově budovanou komunikaci, případně její část pro pěší a cyklisty.
3) Umožnit průjezdy na kole mezi ulicí Pod žamboškou a Na Hrázi podél budovy 1580, od budovy SOU (č.p. 1646) k ulici Družstevní podél domu Družstevní 24 a mezi Parkem Rybníky a autobusovou zastávkou vedle domu 1767.
Tyto průjezdy by části cyklistů zkrátily nutnost objíždět celé uliční bloky pro cestu za významnými cíli. Vhodným řešením by bylo smíšený provoz chodců a cyklistů v komunikaci.
4) Zbytečné umístění zastávky MHD Benátky-rozcestí ve směru z města do zálivu
Na této zastávce cestující téměř výhradně vystupují a doba zastavení autobusu je tak minimální. I vzhledem k zavedení zóny 30 by zcela jistě stačilo umístit autobusovou zastávku do jízdního pruhu, aby nemusela být rušena parkovací místa na ulici Benátky od křižovatky s ulicí Štěpánskou z důvodu stavby nájezdu k zastávkovému zálivu. Tato parkovací místa pak chybí jinde, kde se kvůli stavbě nových musí kácet zeleň. Stejně tak lidé přijdou o jeden přechod pro o chodce – jeho přesun blíže k ulici Štěpánské nedává smysl, na druhé straně směrem k budově zubařských ordinací (č.p. 903) chodník nepokračuje a ani v plánu revitalizace není.
Oblast B: Adaptace na změnu klimatu
Projekt není v souladu s Adaptační strategií města Vsetína na změnu klimatu. Pro odstranění největších problémů požadujeme následující:
4) Snížit množství kácených stromů, zejména pro účely příčného parkování na ulici Družstevní
V textové části dokumentace je uvedeno, že dle informací investora (město Vsetín) je v sídlišti fyzický deficit 100 parkovacích míst. Sčítání dopravy provedené jako vstup pro “Koncepci dopravy v klidu” (Citytraffic, 2021) ve dnech 25. – 27. 10. 2021 však ukazuje dle naměřených hodnot deficit pro sídliště Rybníky v nejhorší část dne jen 36 míst (viz tabulka níže). Není proto účelné budovat až 86 nových parkovacích míst, mnohdy na úkor veřejné zeleně nebo kácení stromů.
Navrhujeme proto přepracovat návrh kolmého stání na ulici Družstevní tak, aby byla část stromů zachována. Podle projektové dokumentace, pokud by se jednalo o stromy, které mají zasahovat jen do jednoho parkovacího místa, by mělo být možné zachovat cca 10 stromů a o toto číslo snížit počet nových parkovacích míst v ulici. Zachované stromy by umožnily snížit tepelnou nepohodu po mnoho let, než dorostou nově vysázené stromy.
Zachování zeleně je vhodné nejen pro celkovou pohodu v ulici, ale také je doporučeno Adaptační strategií města Vsetína na změnu klimatu a také ve vazbě na platný Strategický plán města Vsetína”. Jak už bylo uvedeno výše, při navrhování místních komunikací je třeba tyto strategické dokumenty respektovat. Adaptační strategie v bodě 2.1 uvádí, že jasnou prioritou je ochrana stávající veřejné zeleně. “Důležité je zejména její zachování při přípravě investičních záměrů, například v oblasti dopravy (uliční profily, parkovací plochy).” Požadujeme tedy naplnění strategie a přepracování počtu parkovacích míst na Ulici družstevní s ohledem na existující stromy.
5) Zohlednit adaptační strategii na změnu klimatu i z hlediska instalace vodních prvků
Adaptační strategie na změnu klimatu města Vsetín hovoří v bodě 2.2. o tom, že pro naplnění cílů strategie je třeba instalovat vodní prvky v intravilánu. Konkrétně takto:
2.2 Vodní prvky v intravilánu
- Instalovat pítka
- Instalovat vodní prvky ve veřejných prostorech a u dětských hřišť
- Realizovat drobné volní nádrže, např. v parcích
Požadujeme proto přepracovat projekt tak, aby na frekventovaných místech a u dětských hřišť byla navržena pítka a vodní prvky. Od toho se ty strategie tvoří a schvalují, aby se jimi potom projektanti řídili.