6 nápadů, jak zchladit horký Vsetín

6 nápadů, jak zchladit horký Vsetín

Letní vedra nás dostihnou nejčastěji právě ve městech. Masivní vlna veder se nevyhýbá ani Vsetínu, a statistiky nedávají naději, že by to do budoucna mělo být lepší. Změna klimatu dorazila i na Valašsko a jednom z důležitých úkolů města je zmírňovat negativní vliv horka na své občany. Je fajn, že se ulice města v letních dnech pravidelně kropí, myslíme si ale, že těch opatření potřebujeme více. Podívejte se na naše konkrétní návrhy, jak zchladit horký Vsetín.

1) Zastínit dětská hřiště, pískoviště a zastávky

Zastínění je jedním z nejjednodušších a nejlevnějších způsobů, jak přinést lidem ve městě alespoň nějakou úlevu od slunce. Potřebují jej zejména dětská hřiště, která jsou v létě prakticky neobyvatelná, stín se hodí také lidem, kteří čekají na zastávkách. Na těch si pak mohou odpočinout i kolemjdoucí. Samozřejmě – nejlepší stín je ten přirozený ze stromů. Ale tam, kde se stromu nevejdou, patří zastínění plachtami.


Zastínění dětského pískoviště v Brně

2) Všechny nové autobusy nakupovat už jen s klimatizací

V autobusech jezdí nadprůměrný počet seniorů a seniorek, ale také maminky s dětmi. Nejen těm klimatizace v autobusech velmi pomůže. Všechny nově pořizované autobusy by proto na Vsetíně měly být zařízeny klimatizací. Například ve Zlíně jsou už napřed a třetina všech vozů MHD již klimatizaci má.


Klimatizované trolejbusy ve Zlíně

3) Přidat pítka a vodní prvky ve městě

Trvalé vodní prvky ve městě jsou výrazně účinnější než jednorázové kropení ulic, kdy už často za 10 minut nepoznáte rozdíl. Voda se dá do ulic dostat nízkonákladovými mlžítky, které příjemně osvěžují vzduch, na vodní prvky by se mělo myslet i při rekonstrukci dětských hřišť, sídlišť a parků. Veřejnost i pejskové pak určitě ocení i více pítek s pitnou vodou zdarma.


Vodní pítko pro lidi i pro psy v Ostravě – Porubě

4) Podporovat zelené střechy a fasády

Při plánování nových městských budov i rekonstrukcí stávajících, jako jsou školy, garáže, parkoviště a další, by se mělo počítat se zelenou střechou. Zatímco klasické střechy se v létě dokáží rozpálit až na 70 stupňů, ozeleněná střecha nebo fasáda má teplotu blízkou okolním stromům nebo trávníku. U budov, kde klasickou zelenou střechu jejich konstrukce neumožňuje, navrhujeme podobně účinné řešení – osázení sukulenty.


Zelené střechy v Berlíně.

5) Průsakové plochy namísto rozpáleného asfaltu

Podobně jako střechy, i plochy parkovišt a jiných asfaltových a betonových prostranství se v létě rozpálí na 60 a více stupňů. Pokud jsou ale z průsakových dlaždic, ve kterých roste zeleň, mají mnohem nižší teplotu a navíc se cenná dešťová voda zasakuje do okolí, které zavlažuje, a nestéká do kanalizace.


Průsakové parkoviště v Plzni.

6) Více stromů a zeleně

Zelené plochy ve městě jsou až o 4 stupně chladnější než asfalt. Stromy navíc pohlcují prašnost a odpařují velké množství vody. Díky tomu se nám ve městě lépe dýchá.

Plochám bez stromů na místo proschhlé trávy a plevelu víc sluší luční kvítí. Po vzoru Rožnova či dalších měst chceme místa osetá lučními letničkami, která vyžadují méně údržby, zadrží více vody a poskytnou útočiště některým druhům hmyzu, jako třeba motýlům. Rozkvetlá řada květin je mnohem účinnější než nakrátko posekaný a sluncem vypálený trávník.

Tam kde není možné kvůli nedostatku místa sázet stromy, je možné využít popínavou zeleň na městských sloupech. Nedávno s tím začali v Brně, dlouhodobě to provozují napříkad v neměckém Lipsku.


Záhony v Praze


Sloupy s popínavými rostlinami v Lipsku


Zeleň v Praze

Z těchto opatření jasně plyne, jak se vedru účinně bránit: vysazovat stromy, neničit zeleň, nezakrývat vodní plochy, zpřístupnit a budovat nové potoky, jezírka, rybníčky a další vodní prvky. Sázet trávu, keře, květiny a bránit se betonu a asfaltu. A vypomoci si umělým stínem a klimatizací tam, kde příroda nepomůže.